|
|
Rychlost vlaků na vybraném úseku tratě
Horák, Matouš ; Hoza, Miroslav (oponent) ; Svoboda, Richard (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjišťováním rychlosti vlaků v daném úseku. V první části je popsána přímá metoda měření „in situ“ a zpracování takto získaných dat. V druhé části je popsán odlišný způsob, a sice modelování v programu OpenTrack, následuje srovnání výsledků z takto provedené simulace s reálnými naměřenými hodnotami
|
|
|
Rozvoj skluzových vln v obloucích malých poloměrů
Valehrach, Jan ; Kohout,, Martin (oponent) ; Lidmila,, Martin (oponent) ; Plášek, Otto (vedoucí práce)
Vlivem provozu dochází k opotřebování a poškozování kolejnic. Se zvyšující se rychlostí kolejových vozidel, s vyšším zatížením tratí, a především v okolí spádových center s vyšší frekvencí spojů se do popředí zájmů správců tratí dostávají vady, které se dříve nevyskytovaly v takové hojné míře nebo nebyly brány jako významné. Nejsou-li tyto vady přímo omezující pro provozuschopnost, jsou v každém případě zdrojem hluku a vibrací. Jednou z vad, vyskytující se na železniční dopravní cestě, jsou vady mikrogeometrie pojížděné plochy hlavy kolejnice. Ve směrových obloucích s poloměrem menším než 600 m, případně 700 m, se na vnitřním kolejnicovém pásu vyskytují vady označované jako skluzové vlny. V obloucích o poloměrech 300 m a méně jsou tyto vlny natolik výrazné, že jsou významným zdrojem hluku a vibrací. Především vibrace mají vliv nejen na okolí tratí, ale i na samotnou trať, neboť jsou příčinou dalších vad v konstrukci koleje. Tato disertační práce se věnuje tématu skluzových vln se zaměřením na sledování vzniku a rozvoje vln v čase. Ověření možnosti sledování rozvoje skluzových vln v čase je základem pro případné budoucí modely predikující rozvoj vad. V rámci řešení dané problematiky byla uskutečněna četná měření geometrických paramaterů koleje a mikrogeometrie hlav kolejnic, konkrétně skluzových vln. Pomocí metod RMS a peak-to-peak byla hodnocena rychlost rozvoje vad v čase a vztah k dalším parametrům koleje. Na základě získaných křivek rozvoje byly odhadnuty intervaly pro další opravné zásahy. Část práce se věnuje nedostatku, resp. přebytku převýšení v souvislosti s rozvojem skluzových vln.
|
|
|
Rozvoj skluzových vln v obloucích malých poloměrů
Valehrach, Jan ; Kohout,, Martin (oponent) ; Lidmila,, Martin (oponent) ; Plášek, Otto (vedoucí práce)
Vlivem provozu dochází k opotřebování a poškozování kolejnic. Se zvyšující se rychlostí kolejových vozidel, s vyšším zatížením tratí, a především v okolí spádových center s vyšší frekvencí spojů se do popředí zájmů správců tratí dostávají vady, které se dříve nevyskytovaly v takové hojné míře nebo nebyly brány jako významné. Nejsou-li tyto vady přímo omezující pro provozuschopnost, jsou v každém případě zdrojem hluku a vibrací. Jednou z vad, vyskytující se na železniční dopravní cestě, jsou vady mikrogeometrie pojížděné plochy hlavy kolejnice. Ve směrových obloucích s poloměrem menším než 600 m, případně 700 m, se na vnitřním kolejnicovém pásu vyskytují vady označované jako skluzové vlny. V obloucích o poloměrech 300 m a méně jsou tyto vlny natolik výrazné, že jsou významným zdrojem hluku a vibrací. Především vibrace mají vliv nejen na okolí tratí, ale i na samotnou trať, neboť jsou příčinou dalších vad v konstrukci koleje. Tato disertační práce se věnuje tématu skluzových vln se zaměřením na sledování vzniku a rozvoje vln v čase. Ověření možnosti sledování rozvoje skluzových vln v čase je základem pro případné budoucí modely predikující rozvoj vad. V rámci řešení dané problematiky byla uskutečněna četná měření geometrických paramaterů koleje a mikrogeometrie hlav kolejnic, konkrétně skluzových vln. Pomocí metod RMS a peak-to-peak byla hodnocena rychlost rozvoje vad v čase a vztah k dalším parametrům koleje. Na základě získaných křivek rozvoje byly odhadnuty intervaly pro další opravné zásahy. Část práce se věnuje nedostatku, resp. přebytku převýšení v souvislosti s rozvojem skluzových vln.
|
|
|
Rychlost vlaků na vybraném úseku tratě
Horák, Matouš ; Hoza, Miroslav (oponent) ; Svoboda, Richard (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjišťováním rychlosti vlaků v daném úseku. V první části je popsána přímá metoda měření „in situ“ a zpracování takto získaných dat. V druhé části je popsán odlišný způsob, a sice modelování v programu OpenTrack, následuje srovnání výsledků z takto provedené simulace s reálnými naměřenými hodnotami
|
host ::
RSS.